Sváteční čas tradičně přináší zvýšenou koncentraci pohádkového ukolébávání. Příběhy s jistým hepáčem potěší malé i velké, výpravné kostýmní neurčito sympaticky odvede pozornost od strastí našich realit. Pohádky byly od nepaměti zdrojem mravoučného poučení, předávaly moudrost a hodnoty napříč generacemi. Víme.

No a s přihlédnutím k faktu, že nejoblíbenější báchorky zaznamenával snad i Kosmas, nutno přiznat, že od těch dob se společenské poměry poměrně poměnily. Největší hrozbou už není hněv boží nebo strach z vrchnosti, dneska bysme se měli bát hlavně sami sebe. Metaforicky, i bez.

Často však běžná pohádková produkce sahá k prostoduchým klišé, otřepává jeden motiv do roztrhání snesitelnosti a zkouší, jak hlubokou trapnost český divák snese. A snese klidně i Čáryfuka Prosa, když to bude barevný, pohyblivý a na Štědrej den. Ježíšek s námi.

Naštěstí během požehnaného roku 2018 vznikl film, pro který označení pohádka není dehonestujícím pojmem, ale hrdou značkou.

Zcela narovinu si ale Čertí brko říkalo o výsměch, jen co jsem si poprvé všimla plakátu. Pff, jako vážně?! Jaké bylo mé překvapení, když o pár měsíců později vycházím z kinosálu s tak spokojeným rohlíkem na obličeji, že jsem na chvíli přestala myslet na ty revoluční hesla, co jsem během těch sympatických 99 minut dávala dohromady.

A teď z té druhé stránky, pěkně k jadérku věci. Jak všichni prozřelí vědí, jestli chceme, aby lidi mysleli, je nejefektivnější začít odmala. Jsem proto nadšená z příkladů, kdy se dětem připomínají staré pravdy na pozadí zručné pohádkové story, která nenutí rodiče prostřelit si hlavu po první minutě.

Zkrátka satiry je u nás, navzdory stále sílícím zdrojům, pořád po čertech málo. A když se najdou tvůrci, co ji dokážou vkusně napasovat na pohádku nebo klidně do dokumentu o mravencích, sem s nima! Chci se u český tvorby bavit souvislostma a žasnout nad oprávněnou drzostí. Neklaním se dokonalosti, tleskám odvaze.

Milé děti, než zazvoní zvonec, jedna z těch největších vět, volně interpretováno: nevěřte nikomu, kdo říká, že zruší peklo, poněvadž to s vámi nemyslí dobře. Ani tomu, kdo slibuje ráj. Na tom si totiž musíme máknout všichni společně. Hej rup!