Těžko zapírat, že si člověk, chtě nechtě při sympaticky kulatém výročí založení republiky, podumá, co že je to za zemi. Všudypřítomná trikolora neomylně vede hlavně k rozpoznání tří základních barev a televize jede v domácnostech netradičně i během oběda. Dávají… Pokračovat ve čtení →
Taky rádi chodíte? Musím se přiznat, chůzi jsem dlouho považovala za nejnudnější způsob osobního transportu. Teprve nedávno mi došlo, že už i já jsem turista. Vůbec se nedivím věděckému tvrzení, že prý je chůze nejzdravějším druhem pohybu. Všemu prospívá a… Pokračovat ve čtení →
Tak jo. Je to víc jak tři týdny, co jsem se stala aktivní uživatelkou sociální sítě Instagram. A toto je recenze. Impuls a dlouhodobý lákání mě rozhoupali a já se od té chvíle nestačím podivovat nad jeho vlivem. V životě… Pokračovat ve čtení →
Tradičně s křížkem po funuse přináším stručnou kritiku na film, který už v kinech nenajdete… První díl byl o odplatě a nezničitelném bojovníkovi, který dokáže vždy citlivě a s nadhledem vystihnout výjimečnost situace trefným sakrasmem. Dvojka má v podstatě totéž,… Pokračovat ve čtení →
Určitě to znáte. Jste nasraný. Život máte sice krásnej, už jen proto, že máte střechu nad hlavou, teplou postel a co jíst, což nemůže říct každej. Ale jste nasraný. K tomu jste ještě zdraví, ale jste nasraný. Venku je krásně,… Pokračovat ve čtení →
… v podnicích, kterých podporují sbližující konverzaci se zákazníkem, lze natrefit na upozornění typu: Prosím splachujte! Děkujeme, že splachujete:) Držte tlačítko pořádně, splachuje pomalu. A člověka napadne, že je přece jasný, že když po sobě zanechám něco takovýho, tak hlavně… Pokračovat ve čtení →
Umělecký šéf Vladimír Morávek nazkoušel a symbolicky 17. listopadu představil v divadle Husa na provázku inscenaci Na protest: Pokoj lidem dobré vůně čili Komedie navzdory osudu no. II (Bůh si to tak přál). Název napovídá, že půjde o komedii. A… Pokračovat ve čtení →
Do přibližně patnáctitisícového městečka jsem jela navštívit svou kamarádku, která si zlomila obě nohy a procházela u svých rodičů vzornou rekonvalescencí. Jako náruživá běžkařka jsem přibalila lyže a necelý týden před odjezdem jsem se ujišťovala, jestli je nepotáhnu zbytečně. Nicméně… Pokračovat ve čtení →
Poprvé na Slovensko. Bratia. Národní soukmenovci. Těžko soudit, natož takhle po jedné návštěvě, snad mi ale nějaký Slovák nezacpe kušnu haluškama, když napíšu, že to teda s tím rozdělením dvakrát nevyhráli. Jasně, dnes nemají v čele státu pana Zemana, ale… Pokračovat ve čtení →
© 2025 hřebíček na hlavičku — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑