Pochybuju, že by se dneska kdokoliv (snad kromě zapřísáhlých poustevníků) mohl vyhnout informační tsunami na téma Záchrana planety aneb probuďme se dřív než bude pozdě. Varování, doporučení a prognózy totiž už neproudí jen z jednoznačně zaujatých, zkorumpovaných a levičáckých zdrojů, děsivost příštích roků posílá dál každej, kdo si dokáže dát jedna a jedna dohromady. Jakože there is no planet B, sorry Mars.

Dneska ale nemám za cíl to tady zavalit argumentama, který přesvědčí. Já se snažím pochopit tu druhou stranu. Došlo mi, že ve svý bublině agitky netřeba. Třeba to vynášet. Prostě šířit osvětu, nabídnout jinej pohled. Otevírat oči, čistit čakry,.. nene, to už je odjinud))).

Kde začít? Lehkým úvodem, že se už ani nesnažím zamaskovat čumění po lidech. Nemyslim si, že by byl pohled po člověku trestnej. Říkám tomu neinvazivní, vyzevlené rozhlížení nebo sociologickej výzkum. Jsem zvědavá a navíc se toho člověk často dost dozví. Za mě skvělej zdroj postřehů, ahamomenty na počkání. Konec sebeobhajoby, čas na myšlenku.

Rozesmátá rodinka na výletě, šklebouni urvaný z turistický atrakce/zvířátek/gumovýho hradu. Zmrzka do speciálního kalíšku přeci ratolesti ocení. Pro ty zářivý děcký očička plný radosti cokoliv. Cože, jakože je kalíšek plastovej? Prosimvás, takovej kousek, dyť to přeci nenechaj válet tady na náměstí…! Propast. Macocha nepochopení. Po pár pomalých nádeších hledám cestu ze zoufalství. Neví to, nedělaj to záměrně, nechtěj přivést svět do záhuby, zamořit planetu, zničit budoucnost svým dítkám. Nacházim úlevu na první dobrou… Nebo těm bububu zprávám o konci světa nevěří. Zoufalství je zpět.

Rychlá reflexe vede k rychlýmu řetězci: zpráva o zahlcenosti světa těžko zpracovatelným materiálem > nutná náprava nebo velký špatný> výrobci se ke změně moc nemaj nebo je pomalá > každej by měl přiložit ruku k dílu, aby se věci pohnuli > to znamená dělat něco jinak, změnit se?!? Neblázni Máňo, však vono to zas tak horký nebude. Dyť se furt máme docela dobře…

Máme se všichni zatraceně dobře. Projížděli jste někdy v poslední době českou krajinou? Blahobyt. Opravený a nový baráky, bazény, nový auta. To špatný, plíživý ještě na českou kotlinu kolik nedopadá. Tak proč se vzdávat napuštěnýho osvěžení na dvorku, dovolenky na Kanárech, svaloviny každej boží den? By ze slušnýho člověka ještě chtěli udělat nějakýho toho vegána! Dělalo se to tak vždycky a jak se máme.

Je to o zvyku. Zvykneme si prostě na něco novýho, udržitelnýho. Když pro nic jinýho, tak pro trávu zase zelenou. I na vašem dvoře;).